Jak vám můžeme pomoci?

Obsah, který Vám
zaručeně pomůže

Nejhledanější obsah

Legislativa

Legislativa

Aktuální znění zákonů, vyhlášek a Českých účetních standardů, které Vám pomohou se v dané oblasti zorientovat

Postupy a návody

Postupy a návody

Vybrané metodické postupy a návody představené v názorných příkladech účtování a rozpočtování

Metodiky ke stažení

Metodiky ke stažení

Praktický a setříděný přehled všech metodik vydávaných společností GORDIC spol. s r.o.

Stanoviska GORDIC

Stanoviska GORDIC

Oznámení a vysvětlení problematických jevů či záludností z nejrůznějších oblastí metodiky

Vy se ptáte, my odpovídáme

Často kladené dotazy

1/Platí pravidlo, že daňový doklad k přijaté záloze nemusím vystavit, pokud vyúčtování vystavím do 15 dnů od přijetí zálohy?

Takto postavené pravidlo pro vystavování daňových dokladů v souvislosti s DPH ve stávající legislativě neexistuje. Jediné ustanovení ze zákona o dani z přidané hodnoty, které se věnuje obdobné problematice, se týká tzv. Souhrnného daňového dokladu, konkrétně potom § 31d, odst. (1) a písmena a, b ve znění: a) více samostatných zdanitelných plnění, která plátce uskutečňuje pro stejnou osobu v rámci kalendářního měsíce; tento doklad může obsahovat i jednu nebo více úplat, ze kterých vznikla povinnost přiznat daň, přijatých v tomto kalendářním měsíci od této osoby, nebob) jedno samostatné zdanitelné plnění a jednu nebo více úplat, ze kterých vznikla povinnost přiznat daň, přijatých v rámci kalendářního měsíce, v němž došlo k uskutečnění tohoto plnění, pokud se toto plnění uskutečnilo a tyto úplaty se vztahují ke zdanitelnému plnění, které se poskytuje pro jednu osobu. Rozhodnou časovou podmínkou pro prominutí vystavení dokladu za zálohovou platbu tedy je uskutečnění zdanitelných plnění v rámci stejného kalendářního měsíce, nikoliv interval 15 dní mezi těmito plněními.

číst dále

2/Dopočítávají se zpětně odpisy za období, kdy byl majetek oceněn reálnou hodnotou, když důvody k tomuto ocenění pominuly?

Žádný zpětný dopočet odpisů za období, kdy byl majetek oceněn reálnou hodnotou, se neprovádí. Viz ČÚS č. 709, bod 3.4.6.: „Pokud u majetku oceněného podle § 27 odst. 1 písm. h) zákona nastane skutečnost, která má za následek zánik povinnosti tohoto ocenění reálnou hodnotou, účetní jednotka neúčtuje o oprávkách tohoto majetku za období, po které byl tento majetek oceněn podle § 27 odst. 1 písm. h) zákona. Pokud během doby, po kterou byl tento majetek oceněn podle § 27 odst. 1 písm. h) zákona, došlo ke skutečnostem, které významně ovlivnily zbývající dobu používání tohoto majetku, účetní jednotka k tomuto okamžiku upraví odpisový plán tohoto majetku.“

číst dále

3/Mají být v pomocném analytickém přehledu (PAP) fyzické osoby, které nejsou občany ČR, vykazovány pod kódem 111?

Metodika tvorby Pomocného analytického přehledu říká, že kód „111“ se uvádí u rezidentů bez IČO. U nerezidentů bez IČO se uvádí kód příslušné země. V případě příslušníků jiných států by se tedy měl uvádět kód příslušného státu. 

číst dále

4/Co je to elektronická faktura?

Pod pojmem elektronická faktura se rozumí strukturovaný XML soubor podle jedné ze dvou vybraných syntaxí (UBL a UN/CEFACT). Není to tedy třeba faktura PDF zaslaná elektronicky mailem nebo do datové schránky organizace.  

číst dále

5/Jaký je rozdíl mezi pojmy účetní závěrka a účetní uzávěrka?

Pojem účetní závěrka odkazuje k § 18 zákona 563/1991 Sb. a představuje proces tvorby účetních výkazů dle tohoto zákona. Účetní závěrka zahrnuje tyto výkazy: Rozvaha, Výkaz zisku a ztráty,Příloha k účetní závěrce ave vyjmenovaných případech i Přehled o změnách vlastního kapitálu a Přehled o peněžních tocích.Pojem účetní uzávěrka se vztahuje k § 17 zákona 563/1991 Sb. a představuje proces uzavření celého účetnictví za dané účetní období, zejména spočívá ve zjištění výsledku hospodaření a uzavření účetních knih.

číst dále

Zobrazit další dotazy

Mohlo by Vás zajímat

Metodické novinky a články

Metodické novinky

VEŘEJNÉ VÝDAJE a FINANČNÍ KONTROLA podle zákona č. 320/2001 Sb.

Pojem veřejné výdaje není kromě zákona o finanční kontrole nikde zcela přesně definován. Naše stanovisko odvozujeme z § 2 písm. i) zákona č. 320/2001 Sb. o finanční kontrole a z § 45 zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech.  Vycházíme z předpokladu, že veřejný výdaj je možné uskutečnit pouze z veřejného rozpočtu. Veřejný rozpočet je v případě OSS státní rozpočet (schvaluje poslanecká sněmovna) a v případě ÚSC rozpočet územního celku (schvaluje zastupitelstvo). Současně se držíme pravidla, že pokud byly prostředky z veřejného rozpočtu vydány jako veřejný výdaj, stávají se prostředky „neveřejnými“ a jejich další případné použití nelze chápat jak

číst dále

Všechny články